Proč někteří ptáci nelétají

Lidé již od pradávna obdivovali ptáky pro jejich schopnost letu. A je pravdou, že se nenajde prakticky nikdo, kdo by o ni nestál. Koneckonců, jedná se o poměrně velkou výhodu – létání umožňuje mnohem snadnější pohyb i na velké vzdálenosti a také snadnější způsob úniku před predátory, případně lov kořisti.

 

Ovšem navzdory tomu existují i ptáci, kteří, ačkoliv mají křídla, létat nedokážou. Mezi nejznámější exempláře patří tučňáci a pštrosovití ptáci. Zařadit bychom sem mohli i kura domácího, ačkoliv i slepice jsou schopny letu na velmi krátké vzdálenosti.

 

létání je jedním ze základních rysů ptáků

 

Je zajímavé se podívat, proč se u těchto druhů schopnost létat vytratila, případně se u nich nikdy nerozvinula. Samozřejmě to souvisí s adaptací na konkrétní prostředí, s přihlédnutím k preferované stravě.

 

Například tučňáci se živí především rybami. Ty samozřejmě žijí ve vodě, potřebují tedy peří, které je ochrání před prochladnutím, podobné jako mají jiní vodní ptáci. Problém je, že na rozdíl od většiny z nich tučňáci žijí v nehostinném prostředí Antarktidy, s jejími silnými větry a mrazy. To znamená, že jen samotné peří nestačí, aby je dostatečně zahřálo.

 

pštrosi vsadili spíše na silné nohy

 

Proto mají i poměrně silnou vrstvu tuku, podobně jako například mroži či tuleni. Ovšem je jasné, že čím jsou těžší, tím náročnější bude létání. A to je i pro nejlépe přizpůsobeného ptáka energeticky velmi náročné. Z tohoto důvodu se namísto létání začali specializovat na plavání – křídla se stala podobnými ploutvím, tělo získalo tvar vhodný pro pohyb ve vodě.

 

Dobrá, ale co pštrosi? U nich proběhla poněkud jiná specializace. Tito se namísto létání specializovali na rychlý běh. To jim k životu na rozsáhlých travnatých pláních, což je jejich přirozené prostředí, naprosto stačí. Silné nohy pak mohou snadno použít i k obraně. Zakrnělá křídla slouží již pouze ke stabilizaci při běhu, zvláště pak při změnách směru, podobně jako například ocas u geparda.

 

Je tedy jasné, že létání, ač nesporně výhodné, není nejvhodnějším řešením pro všechny podmínky. I nelétaví ptáci tedy mají své místo v přírodě, a je dobré je respektovat.